Červencového průzkumu se zúčastnili všichni oslovení respondenti, svůj příspěvek nám tak zaslalo patnáct domácích a tři zahraniční analytici. Ze zpracovaných výsledků vyplývá, že průměrné tempo očekávané inflace se v ročním i tříletém časovém horizontu posunulo nahoru, zatímco odhadovaný propad ekonomiky by měl být v letošním roce ještě hlubší, než analytici očekávali v červnu. Příští zasedání BR ČNB by podle převážné většiny dotázaných respondentů změnu nastavení základních úrokových sazeb přinést nemělo. Prognóza kurzu koruny zaznamenala v měsíčním i ročním časovém horizontu pohyb směrem k silnější úrovni, scénář s velmi pozvolným posilujícím trendem zůstává nadále aktuální. Nárůst nezaměstnanosti a snaha firem šetřit náklady podle analytiků povedou letos k pomalejší mzdové dynamice, ovšem předpokládaný příchod hospodářského oživení v příštím roce naopak podle analytiků umožní mírně rychlejší mzdové tempo, než naznačovaly hodnoty v minulém šetření.
Červnový nárůst inflace svým tempem překvapil, když meziměsíční index spotřebitelských cen vzrostl z květnových 0,4 % na 0,6 % a v meziročním vyjádření z 2,9 % na 3,3 %. Ke zrychlení inflace přispělo především zvýšením cen tabákových výrobků, piva a vína. Svou roli sehrály i zvyšující se ceny pohonných hmot a potravin. V případě tabáku může jít podle názorů některých analytiků o zpožděné promítnutí vyšší spotřební daně s tím, jak obchodníci doprodali staré zásoby a do nabídky se postupně dostávaly cigarety s novými kolky. Roční prognóza analytiků se také posunula nahoru, ovšem v menším rozsahu. V červenci příštího roku by se měl meziroční index spotřebitelských cen pohybovat na hodnotě 1,7 %, což je o 0,1 p.b. výše než v minulém šetření. O stejnou hodnotu vzrostla i tříletá prognóza, která se opět vrátila na hladinu 2% inflačního cíle ČNB. Krajní hodnoty souboru ročních prognóz se nezměnily, jejich rozpětí tak zůstává stejné. V případě tříletých prognóz se rozpětí prognóz zřetelně zúžilo z titulu nárůstu minimální hodnoty. Analytici odhadují, že stále nízká míra nezaměstnanosti zatím neodrazuje spotřebitele utrácet. Solidní spotřeba domácností, která dosahuje předkrizové úrovně, značně napomáhá k jádrové inflaci. Ta podle odhadů některých respondentů setrvala na rekordně vysokých úrovních a má značný podíl na celkovém růstu spotřebitelských cen. Zpomalení dynamiky inflace ale přinese slabá poptávka ve výrobním sektoru, což by se mělo promítnout do vyšší míry nezaměstnanosti, následně do pomalejšího růstu mezd a v konečně fázi do spotřebitelských cen. Spolu s hospodářským oživením by se ale inflační tlaky mohly během příštího roku opět pozvolna obnovovat.
Podle poslední revize ČSÚ česká ekonomika v 1Q 2020 mezičtvrtletně propadla o 3,4 %, tedy o 0,1 p.b. více než v předchozím odhadu. Meziroční pokles zůstává neměnný na 2,0 %. Analytici svůj pohled na rozsah meziročního hospodářského propadu v roce 2020 zhoršili o 0,1 p.b. na -8,0 %, výhled na rok 2021 ale zůstává stejný jako v červnovém šetření a počítá s 5,6% růstem. Rozpětí individuálních odhadů na letošní i příští rok se vlivem poklesu maximálních (nejoptimističtějších) hodnot zúžila. Analytici počítají, že údaje za 2Q letošního roku ukáží ještě větší propad ekonomické aktivity než za 1Q, jelikož se v nich plně projeví negativní dopady opatření proti šíření koronavirové nákazy. Ve 3Q by již mělo dojít k pozvolnému růstu domácí i zahraniční poptávky, respektive k mezičtvrtletnímu nárůstu HDP. Zlepšení signalizují také předstihové indikátory. To však zdaleka nemůže kompenzovat hloubku propadu z prvního pololetí a za celý rok bude ekonomika stále vykazovat hluboký pokles. Příští rok by mohlo oživení odstartované v druhém pololetí letošního roku pokračovat a ekonomika by se mohla postupně vracet ke své předkrizové úrovni, dosáhnout by jí však podle některých komentářů analytiků měla až v roce 2022. Rizikem tohoto scénáře nadále zůstávají další potenciální vlny pandemie, které by i přes již získané zkušenosti měly bezpochyby opět nemalé negativní makroekonomické dopady.
S výjimkou jednoho analytika všichni dotázaní respondenti odhadují, že na srpnovém zasedání BR ČNB (6. 8.) zůstane základní úroková sazba (2T repo) na současné (0,25%) úrovni. Dvě třetiny respondentů navíc předpokládají, že i v červnu příštího roku se bude 2T repo sazba nacházet na 0,25 %. Pouze 6 respondentů, o 3 méně než v minulém šetření, očekává v ročním horizontu pokles 2T repo sazby na 0,05 %. Jako argumenty pro stabilitu sazeb v ročním horizontu analytici zmiňují: poslední snížení základních úrokových sazeb, které šlo nad rámec prognózy samotné ČNB, dále předpokládané zlepšování ekonomického vývoje a také vysoké tempo inflace, která aktuálně převyšuje horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Analytici přirozeně pozorně sledují i komunikaci ČNB, ze které jasně vyplývá, že někteří členové bankovní rady, včetně guvernéra J. Rusnoka, upozorňují na potenciální negativní dopady případného poklesu základních úrokových sazeb na stabilitu finančního sektoru. Rizika jsou však oboustranná. Rozpoutání další vlny nákazy a zhoršení ekonomického vývoje by vyžadovalo uvolnění měnové politiky, přičemž pokles základních úrokových sazeb není jedinou možností. Analytici totiž v takovém případě nevylučují ani uplatnění nekonvenčních měnových nástrojů. Naproti tomu rychlejší než očekávané oživení ekonomiky by mohlo vést k dřívějšímu nárůstu úrokových sazeb, přičemž v současné době odhady na první zvýšení základních úrokových sazeb směřují do druhé poloviny roku 2021.
Po květném posílení k 26,60 CZK za EUR, kdy domácí měna těžila se zlepšení sentimentu na globálním trhu, se koruna poblíž této úrovně pohybuje až do současnosti. Od červnového šetření do uzávěrky červencového šetření kurz posílil o 9 haléřů. Odpovídající nevýraznou změnu směrem k silnějším úrovním zaznamenaly i prognózy analytiků, v polovině srpna by se koruna podle jejich názoru mohla pohybovat blízko 26,64 CZK za EUR a v průběhu následujících jedenácti měsíců, čili do poloviny července příštího roku, posílit k hladině 25,93 CZK za EUR. V nejbližší době analytici rozsáhlejší pohyb kurzu koruny neočekávají, pokud makroekonomické údaje, a to v ČR i zahraničí, nepřinesou nějaké překvapení. Přirozeně politické události (jako například schválení fiskálního balíčku EU na podporu ekonomiky) mají potenciál sentiment na globálním trhu a na něj citlivý kurz koruny do určité míry ovlivnit, nicméně v základním scénáři se analytici nadále drží výhledu velmi pomalu posilujícího kurzu, který by se měl opírat o zlepšující globální vývoj a perspektivy postupného zvyšování úrokových sazeb ČNB. Nárůst úrokových sazeb, resp. úrokového diferenciálu vůči eurozóně, by však podle analytiků neměl být příliš rychlý, proto i návrt kurzu koruny na předkrizové úrovně zabere relativně dlouhý čas.
Slabá poptávka po zboží a službách se začíná projevovat i na poklesu zaměstnanosti a růstu nezaměstnanosti, když podíl nezaměstnaných osob se podle MPSV v průběhu června zvýšil o 0,1 p.b. na 3,7 %. Analytici se však obávali mnohem rychlejšího růstu nezaměstnanosti, kterému pravděpodobně brání nižší flexibilita trhu práce, ale i vládní podpůrná opatření. Podle poskytnutých názorů bude růst nezaměstnanosti minimálně ve zbytku letošního roku pokračovat s tím, že největší část ztráty pracovních míst se bude týkat sektoru služeb. Vedle snižování počtu zaměstnanců se budou firmy snažit vzdorovat těžké situaci i omezováním výdajů na mzdy. To vedlo analytiky k další korekci prognózy růstu nominálních mezd v letošním roce. Zatímco v minulém šetření činila 3,2 %, červencová hodnota je o 0,1 p. b. nižší, přičemž bez přispění růstu platů ve veřejném sektoru by bylo odhadované tempo mzdového růstu pravděpodobně ještě pomalejší. Předpokládané ekonomické oživení, které by se mělo dostavit v příštím roce, by mohlo přinést i zlepšení podmínek na trhu práce, pokles míry nezaměstnanosti a vytvořit prostor pro nepatrně lepší prognózu růstu nominálních mezd, než se analytici domnívali v červnovém a květnovém šetření. Očekávaná dynamika mzdového růstu v roce 2021 se tedy zvýšila o 0,1 p. b. na 2,9 %.