Přestože lidem výrazně narůstají mzdy, v obchodech si toho o moc víc nekoupí. Problém je v tom, že nominální růst mezd z většiny požírá vysoká inflace. Reálně tak mzdy rostou jen hlemýždím tempem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Na českém trhu práce průměrná mzda ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 37 499 korun, což bylo o 2 012 korun více než ve stejném období před rokem. Nominální průměrná mzda meziročně vzrostla o 5,7 procenta. To však vzhledem k vysoké inflaci znamená, že reálná průměrná mzda vzrostla jen o 1,5 procenta.
Čtyři pětiny zaměstnanců pobírali ve třetím čtvrtletí letošního roku mzdu v rozmezí 17 133 korun a 58 875 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali Pražané. Její výše dosáhla úrovně 45 523 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde průměr činil pouze 33 249 korun.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. Ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 32 979 korun, což bylo o 5,7 procenta více než ve stejném období před rokem.
Díky změně daňového systému se v letošním roce zvýšily čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýšily hrubé mzdy. To pomáhá zlepšovat situaci zaměstnanců, aniž by se musely zvyšovat mzdové náklady firem. Díky tomuto opatření kleslo daňové zatížení práce v naší zemi, které je po započítání odvodů stále relativně vysoké.
Autor: Ing. Štěpán Křeček, Hlavní ekonom BHS