23.9.2020

Podle nejedné projekce by se globální ekonomická aktivita měla postupně přibližovat trendu, ale dosáhnout na něj ještě nějaký čas nedokáže. Podle BofA se bude podobně chovat i poptávka po ropě. Nepřekvapí tak, že někdo hovoří o dlouhodobějším útlumu cen ropy. A to vše nás může vést k otázkám o dopadu nízkých cen ropy na elektromobilitu.

Danske Bank v následujícím grafu ukazuje dosavadní a projektovaný vývoj v globální ekonomice. Můžeme jej zařadit do skupiny scénářů „Nike“, kdy po propadu nastává rychlé oživení, které ale postupně slábne s tím, jak naráží na omezení dané pandemií, sociální distancováním a podobně. Podle DB (a asi řady dalších) se tak ekonomická aktivita ve srovnání s druhým čtvrtletím letošního roku výrazně zlepší, ale i v roce příštím zůstane pod trendem.

graf Deutsche Bank
Zdroj: DB

Danske hovoří i o alternativních scénářích, ale dnes bych chtěl poukázat na to, jak se tento základní makroekonomický nápadně podobá následujícímu ropnému scénáři od Bank of America. Ta ukazuje vývoj hlavních složek poptávky po ropě. A také projekce s tím, že vše nám opět připomíná značku „Nike“. Podle BofA byl propad tažen zejména dopravou pozemní, která by ale měla touto dobou již meziročně táhnout poptávku nahoru. Opak ale platí o letecké dopravě (a také oceánské). Celkově by tak ještě na konci letošního roku měla poptávka meziročně klesat:
graf BofA
Zdroj: Twitter

Podobné grafy nenaznačují, že by poptávková strana trhu s ropou měla hnát ceny této komodity výrazně výš. Odhadovat další vývoj těchto cen je ale celkově podobné věštění, jako odhady dalšího vývoje na akciovém trhu. Nicméně třeba americká EIA nově očekává, že příští rok se ceny poněkud zvednou, ale stále se ani zdaleka nedostanou na úrovně z roku 2019, o roku 2018 nemluvě (podobně by to mělo být s cenami u čerpacích stanic v USA). U Brentu konkrétně EIA hovoří o 42 dolarech za barel v roce letošním a 49 dolarech v roce 2021 vs. 64 a 71 dolarů v roce minulém a předminulém.

Nízké ceny ropy = brzda elektromobilitě?

Asi nejen mě při pohledu na vývoj ropného trhu, cen této komodity a cen paliv napadá, zda nemohou mít nějaký znatelnější dopad na zvedající se vlnu elektromobility. Na jednu stranu můžeme tvrdit, že ne. Posun k EV je totiž do značné míry dán společenskou poptávkou po čistší dopravě, která se projevuje přímo i nepřímo (různými vládními programy a politikou). A to zejména v Evropě a Číně. Na stranu druhou tu je ale třeba výzkum od organizace GlobalData, která na jaře tvrdila, že nízké ceny fosilních paliv posun k EV zabrzdit mohou.

Já bych v této souvislosti chtěl zmínit výpočty prezentované před rokem na stránkách Cleantechnica. Dají totiž obecné diskusi „levná ropa a elektromobilita“ konkrétnější rozměr (a pokud nesouhlasíme s předpoklady, můžeme si je sami upravit). Výpočty porovnávaly německé náklady pětiletého vlastnictví a provozu Golfa se spalovacím motorem a Golfa elektrického. U druhého jim vyšlo asi 22 tisíc eur, u prvního asi 27 tisíc eur. Tento výpočet mimo jiné předpokládá, že EV Golfa po pěti letech prodáte za cca 12 tisíc eur, spalovacího za 8 tisíc eur, pořizovací cena EV se přitom pohybuje kolem 28 tisíc eur, u druhého asi o 5 tisíc eur méně. Do údržby podle předpokladů dáte při ročním nájezdu u EV 800 eur ročně, u normálního Golfu o 1 tisíc eur více. A ohledně paliva:

EV ročně spotřebuje necelé 2 tisíce kWh (cca 15 kWh na 100 km). Cena za kWh pro EV je 0,3 euro, takže celkové palivové náklady by vycházely na necelých 600 euro na rok (vychází 0,05 eura na km, asi 1,25  na km). Benzínový Golf se spotřebou 6,5 litru si ročně řekne o necelých 1 300 eur za palivo (tedy 0,1 eura na kilometr, 2,7  na kilometr). Kalkulace byla přitom provedena minulý rok, když litr benzínu stál v Německu asi 1,5 eura, nyní se pohybuje kolem 1,2 eura. Takže ony náklady by nyní klesly na cca 1 tisíc eur (z 2,7  na kilometr na 2,1  na km). Kdyby to trvalo všech pět let, šlo by o úsporu ve výši 1,5 tisíc eur a tu můžeme srovnat s oněmi celkovými náklady EV, či benzínového auta (22, 27 tisíc eur). Posuďte sami, o jak velké překážce elektromobilitě tu hovoříme.

Autor: Jiří Soustružník

Zdroj: Patria.cz

Abychom vám mohli web lépe přizpůsobit, uchováváme soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Potřebuji více informací