5.8.2021

Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na 0,75 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 50 bazických bodů na 1,75 %, diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 6. srpna 2021.

Níže rozhovor J. Rusnoka, guvernéra ČNB v pořadu Byznys ČT24 speciál

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka

Pane guvernére, vy jste říkal na tiskové konferenci, že si dokážete představit zvyšování sazeb na každém zasedání bankovní rady. Čeká vás v září, v listopadu i v prosinci, takže jestli dobře počítám, po tom čtvrtprocentním bodu je to 1,25 na konci roku.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Může to tak být. Může to být méně, může to být také více.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Vy jste i dnes zvažovali vyšší zvyšování o 0,5. Jak pravděpodobná je ta varianta, že sáhnete k tomu rychlejšímu růstu?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To neumím teď odhadnout, je málo pravděpodobná, ale nedá se vyloučit. Samozřejmě bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet situace ve smyslu naší prognózy nebo aktualizace stávající prognózy v těch dalších kolech měnových jednání. Jestli se bude ukazovat, že náš současný odhad budoucí inflace, protože my cílíme na tu budoucí inflaci za rok, za rok a půl, že zesiluje, tak bychom asi museli použít silnější kalibr. Ale já spíše předpokládám, že tomu tak nebude a že bude stačit to umírněné tempo, které jsme avizovali.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Kam si tedy dovedete představit - protože to avizované zvyšování se týká i příštího roku - kam si dovedete představit, že ta sazba vystoupá?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Podívejte se, my jsme v tom předcovidovém období skončili na sazbě 2,25. A přestože jsme byli v Evropě asi docela výjimkou, asi úplnou výjimkou mezi těmi vyspělými zeměmi, tak přesto jsme nebyli na tzv. neutrální sazbě. Protože neutrální sazba v našem modelu, kdy cílujeme 2 % inflace, by měla být někde mezi 2,5 - 3 %, abychom měli aspoň nějakou minimální reálnou kladnou úrokovou míru zachovanou. Takže zdaleka tam nejsme a ten návrat na tu teoretickou normální úroveň asi bude trvat ještě hodně dlouho.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Takže když jste říkal na tiskové konferenci, že jde o normalizaci těch sazeb, tak mluvíte právě o tom rozpětí 2,5 - 3? To je ta normální sazba pro Českou národní banku?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To je modelově normální sazba, ale samozřejmě, jak říkám, nebyli jsme tam ani před covidem, a přesto jsme byli v Evropě zdaleka asi nejnormálnější v tomto smyslu. Nezpřísňujeme měnovou politiku. Nešlapeme na brzdu, stahujeme nohu z plynu, protože doteď jsme měli mimořádně uvolněné měnové podmínky. Máme inflaci teď bohužel blízko 3 % a máme sazby pod 1 %, do dneška 0,5, čili máme hluboce záporné sazby. To znamená, že máme velmi uvolněné podmínky, čili stimulujeme ekonomiku. Domníváme se, že za rok, rok a půl tam, kam míříme, už nebude potřeba ji takto stimulovat z naší strany.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A splnily ty nízké sazby ten účel? Vy jste snižovali sazby v během pandemie koronaviru poměrně razantně ve třech krocích.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano, myslím, že splnily. Vytvořili jsme podmínky, kdy peníze byly relativně velmi snadno dostupné - myslím ty bankovní peníze, protože ty ovlivňujeme. A vzhledem k tomu, že k tomu přidala vláda svoji velmi viditelnou fiskální expanzi, tak si myslím, že ta reakce v tomto směru na tak velký šok, jako byl covid, byla učebnicová a správná.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Co by se stalo, kdybyste teď ty sazby zvyšovali příliš rychle? Protože i takový hlas zazněl o té 0,5. Vy jste už v těch předchozích vyjádřeních říkali, že se obáváte víc toho, že to uškrtíte, ten ekonomický vývoj, než že byste začali pozdě se zvyšováním?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano, ta debata byla. Musím říct, že dnes jsme, většina z nás, kteří vidíme potřebu toho postupného ubírání nohy z plynu, byli asi blíže té úvaze. Byli jsme někde mezi tím 0,25 a 0,50 mnohem více než na tom minulém červnovém zasedání. On mezi tím zas tak velký rozdíl není. Ten by byl třeba mezi 0,25 a 100 - čili 1 celá. Ale samozřejmě na druhou stranu se nedomníváme, že by tady byla nějaká urgentní situace. Nemáme ani zdaleka nějakou obrovskou inflaci, máme jednu spíše z těch vyšších, ale zdaleka ne nejvyšší. Není potřeba ty věci dělat příliš razantně, takže to byl důvod, proč jsme zvolili umírněnější tempo. A důležité pro nás je být předvídatelný pro trh, pro domácnosti a pro podniky. Avizovali jsme minule i teď, že budeme tímto směrem pokračovat.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Pojďme se teď podívat, jak se vyvíjí inflace, tedy hlavní cíl České národní banky. Ta v červnu meziročně klesla na tříměsíční minimum, a to na 2,8 %, což je ale o 0,1 procentního bodu víc, než kolik očekával finanční trh i národní banka. Růst cen i tak mírně zpomalil. Tady vidíme vývoj za poslední rok. Loni v létě inflace vyšplhala téměř na 3,5 %, pak ale postupně klesala ke 2 %. Teď ale začala znovu růst. Přestože se inflace drží pod svými maximy z loňska, v oblasti stavebnictví se stále zdražuje, proti loňsku u některých položek až o dvojnásobek.


Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Do debaty s Jiřím Rusnokem, guvernérem centrální banky, se teď připojí i Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Dobrý večer.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Hezký večer všem divákům a i do studia přeju hezký večer.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Paní Horská, bude to zvyšování sazeb tak postupně, jak teď koná Česká národní banka, stačit ke zkrocení inflace? A narážím na to, co jsme slyšeli v reportáži, že některé ceny rostou dramaticky, ale na to přece jenom centrální banka nemá skoro žádný vliv. Jsou to šoky ze zahraničí.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Naprosto souhlasím a dokonce si myslím, že Česká národní banka bude zvedat úrokové sazby pomaleji, než jí diktuje prognóza. A váš host ve studiu, guvernér Jiří Rusnok, už to také zmínil, že bankovní rada se nebude nutně řídit prognózou samotné České národní banky a jejího analytického týmu. Ale bankovní rada je tu od toho, aby zvažovala všechna možná rizika a také příčiny inflace. Protože i vy jste v reportáži zmínili, že rostou hlavně ceny vstupů, materiálů, ale také i ceny práce. A to je bohužel věc obzvlášť u těch vstupů, které nemůže Česká národní banka příliš ovlivnit. Takže bojovat proti tzv. nákladové inflaci centrální banka nemá, protože by vytvářela větší tlak na firmy, zhoršovala ty dostupnost peněz a zdražovala by peníze, ale nepřiškrtila by tak potřebnou poptávku. Takže je logické, že v situaci, kdy čelíme spíše růstu nákladů, ne růstu poptávky a z ní vyplývající inflace, je Česká národní banka ve zvyšování úrokových sazeb opatrná. A já věřím, že opatrná zůstane a že bude dál zvyšovat úrokové sazby postupně o čtvrt procentního bodu.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, vzhledem k tomu i co jsme slyšeli, jak efektivní tedy bude ten váš zásah proti inflaci? I v té vaší prognóze zmiňujete, než ta inflace vzroste víc, než jste původně očekávali.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Jak bude efektivní, to samozřejmě uvidíme. Zdravím paní kolegyni. Samozřejmě souhlasím s tím, že nebojujeme s těmi položkami inflace, které z povahy věci nemůžeme ovlivnit. My skutečně nezměníme ceny ropy, nezměníme ceny komodit a materiálů, které tady byly zmíněny. Ale samozřejmě tyto věci se promítají do toho ekonomického cyklu a respektive těch ekonomických vztahů v dalších i vrstvách a samozřejmě tlačí na další položky. A tam už nějakým způsobem to naše působení je vidět. Samozřejmě cílíme na to, čemu říkáme jádrová inflace. Ta jádrová inflace je u nás dlouhodobě zvýšená, poměrně výrazně zvýšená.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Tedy inflace očištěná o například potraviny nebo další komodity, které se rychle mění.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano. A která je generována zejména domácími poptávkovými faktory, jako jsou například mzdy, o kterých tady také bylo zmíněno.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Povede se vám snížit tu inflaci tak, jak byste si přáli?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Jestli se nám to povede? Povede se nám to určitě. Je otázka, jestli se nám to povede o nějakou chvilku dříve, anebo o pár měsíců později. Ale nemám obavy z toho, že bychom se řítili do nějaké nezvládnuté inflace. To se určitě nebojím.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Paní Horská, ty vstupy zdražují velmi razantně. A ten důvod je pandemie, narušené dodavatelské řetězce. Je to dočasný problém? A tak, jak jsme o tom mluvili už s guvernérem Jiřím Rusnokem, za rok a půl možná odezní, nebo si prostě budeme muset zvyknout, že některé položky prostě budou dražší?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Ten problém s růstem cen vstupů a materiálů je trochu složitější. Já bych možná oddělila alespoň třeba ceny energií od materiálu. Protože na rozdíl od materiálu, kde opravdu ten vliv nárůstu může být jenom přechodný, protože si představíme ekonomiku, která z nuly, rychlosti 0 šla na 100, a to samozřejmě vytvářelo tlak na nedostatek materiálu, a tedy růst cen. Ale v případě energií ta situace podle mého názoru bude dlouhodobější, tzn. musíme se připravit na to, že právě ceny energií i v souvislosti s aktivitou Evropy ohledně snížení uhlíkové emise, růstu cen také emisních povolenek, budou energie nahoru. A to je věc, se kterou domácnosti musí bohužel dál počítat. A opět je to položka, která je výjimkovaná ze spotřebního koše a je výjimkovaná z měnové politiky. A je to položka, kterou centrální banka svými úrokovými sazbami bohužel nezkrotí. Co může zkrotit do budoucna, jsou ty ceny materiálů, protože nejenom jde o to obnovit výrobu, zvýšit produkční kapacitu těchto chybějících materiálů, ale jde také o to, že Česká republika naštěstí a česká ekonomika oživuje, a samozřejmě s ní se do budoucna budou i probouzet inflační tlaky, ty zmíněné poptávkové inflační tlaky. A tam je určitě politika centrální banky velmi důležitá a je velmi účinná, protože umí zkrotit tu tzv. poptávkovou inflaci. Ale s některými věcmi, jako například nedostatek čipů, budeme bojovat, myslím si, že déle než rok. Ale vy jste zmiňovala, že Česká národní banka, a to tak je i v prognóze, počítá s nedostatkem některých materiálů přes více než rok. A to si myslím, že je velmi relevantní prognóza, která bude nejspíš odpovídat realitě. A mimochodem i my s takovými růsty nákladů a problémy s dodavatelsko-odběratelských řetězců vesměs počítáme také ve své prognóze.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Pane Rusnoku, když už jsme u nákladů firem, bude tohle všechno, co jsme slyšeli, tlačit taky na růst mezd? Přece jenom pokud rostou životní náklady, ceny energií, ale spousta dalších vstupů, zaměstnanci možná budou chtít víc přidat. Tak očekáváte to?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano, dá se to očekávat. Samozřejmě ta situace je velmi různorodá v různých odvětvích, v různých podnicích. Nicméně u nás se k tomu, co je možná částečně dočasné a co už bylo popsáno, přidává, řekl bych takový trvalejší strukturální problém, kdy český trh práce je trvale přetížen nedostatečnou nabídkou pracovní síly a velkou poptávku po ní.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Což je další tlak právě na růst mezd?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
A to když se s tím spojí, tak samozřejmě to je mimo jiné zdroj té naší poměrně stále vitální inflace i v té jádrové části. Takže ano, to samozřejmě bereme do úvahy a také tímto směrem ta naše politika míří.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Paní Horská, jak velký je tohle problém celkově pro ekonomiku?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Jestli myslíte tím nedostatek pracovních sil, tak určitě.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
A zároveň tlak na mzdy.

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Protože to je problém. A tlak na mzdy s tím spojený. Je to o tom, že před covidem Česká republika měla právě problém s nedostatkem zaměstnanců a obecně nedostatkem, jak já často říkala, hlav a i rukou, protože nejenom, že se nedostávalo kvalifikované pracovní síly, ale jakékoliv pracovní síly. A tento problém tady zůstal i po covidu a je to jeden z nejužších hrdel české ekonomiky. A pokud budeme chtěl růst a růst ještě rychleji, tak musíme právě zacílit trh práce a začít řešit ten dlouhodobý nedostatek pracovních sil. A to také například rozvolnění i těch pracovních migračních pravidel, kde je potřeba dovézt i ze zahraničí pracovní sílu tak, aby nám v té době, kdy ekonomika silně roste, roste, pardon, vypomáhala s daným růstem. S tím souvisí ten tlak na růst mezd, který podle mého názoru trochu zbytečně je tlačen zespoda, a to zespoda, tím myslím zvyšováním a velmi razantním zvyšováním minimální mzdy, kterou mimochodem také zmínil kolega Jiří Rusnok na na tiskovce České národní banky před několika hodinami jako významný faktor, který podporuje mzdovou inflaci. Zároveň je také zdrojem pro růst spotřebitelských cen a nutí centrální banku také zvážit možná trochu razantnější zvyšování úrokových sazeb. Takže nejenom, že máme nedostatek pracovníků na trhu práce, tak se tady k tomu tlaku přidává i velmi dynamický prudký nárůst minimální mzdy, který vede mimochodem nejenom k nárůstu minimální mzdy, ale všech ostatních navázaných tzv. minimálních zaručených mezd. Tzn. dochází k celkové mzdové inflaci napříč mzdovými pásmy a dopadá to na zaměstnance vyšších příjmů, protože těm se zvyšují mzdy velmi málo. A naopak lidem, a to je dobře svým způsobem z hlediska příjmů, se zvyšuje více mzda lidem s nízkými příjmy a podprůměrnými příjmy. Ale tito lidé svoje příjmy většinou utratí a tudíž se to v ekonomice a v inflaci promítá daleko rychleji. Takže je to určitě argument a je to určitě faktor, který musí Česká národní banka ve své prognóze zmínit a zohlednit, protože růst mezd bude důležitý faktor, který bude tlačit inflaci nad úrovni 2 %, na úrovni dvou procent. A i podle mého názoru i příští rok budeme mít inflaci nad dvěma procenty, proto také já osobně očekávám další zvyšování úrokových sazeb v následujících letech.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, to, že jste zvýšili úrokové sazby, zvýší i komerční úvěry třeba právě pro firmy, na které, jak jsme slyšeli, je velký tlak jak ze strany nárůstu mezd, tak ale i s dalšími problémy třeba i z těch cen. Znamená ta lepší prognóza, kterou jste dnes zveřejnili, že si už můžou dovolit ty vyšší úroky platit, a právě proto vy můžete zvedat ty úrokové sazby?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Tak samozřejmě do firemních úvěrů se ty naše sazby propisují poměrně rychle, protože většinou firemní úvěry, zejména ty provozní, jsou navázány v podstatě na tržní úrokové sazby. Nicméně znovu, prosím, upozorňuji, že ty sazby zůstávají na velmi nízké úrovni. Vzhledem k inflaci jsou stále poměrně hluboce záporné. A situace většiny českých podniků není taková, že by si nemohli dovolit úvěry dále využívat a samozřejmě nějakým způsobem i při o něco málo vyšších úrokových sazbách. Skutečně se neobávám toho, že bychom tímto velmi opatrným postupným zvyšováním sazeb nějak zaškrtili ekonomiku. Navíc podniky spíše v poslední době celou řadu úvěrových zátěží splatili a mají v mnoha případech, velké skupiny českých podniků mají svým způsobem přebytky hotovosti. Ta potřeba nějakého zásadního úvěrování rozhodně se nezvýšila. Nemám obavu, že by to nějak ohrozilo oživení české ekonomiky.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Paní Horská, ještě jedna otázka na vás a prosím stručně. Myslíte, že se to projeví i na spořicích účtech lidí? Pokud se bavíme o tom, že firmám tedy ty náklady na úvěrování rostou, tak naopak Češi mají na svých účtech peníze, které jim přebyly v té pandemické době. Tak zvýší se jim úroky?

Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank
Nejsem osoba, která o tom rozhoduje, nicméně lze očekávat postupné zvyšování i v úročení vkladů, ale opravdu pozvolné, protože jak už jste i zmínila, vklady v České republice jsou obrovské. My jsme odhadovali, že tzv. nadvklady jsou u domácností okolo 190-ti miliard korun, u firem podobná částka, takže vkladů je spíše přebytek, nicméně s růstem úrokové sazby opravdu i to úročení vkladů půjde nahoru. A souhlasím s panem guvernérem, že mírné a pozvolné zvyšování úrokových sazeb by nemělo zaškrtit investiční poptávku a poptávku po úvěrech. A správně se ukazuje, že poptávka po úvěrech, které hasí nedostatek hotovosti v posledních měsících, prudce klesla a že naopak začínají oživovat investiční úvěry. Což je důkaz toho, že ekonomika ožívá a že zvyšování úrokových sazeb není něco, co by ji mělo brzdit a co by jí mělo vadit.

--

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Pane Rusnoku, není to přece jen velký optimismus? Vy jste měli tu prognózu na úrovni jedna, jedno procento a něco. A teď jste to zvýšili, přestože tak jak říkal pan Minčič, ostatní hráči na trhu byly optimističtější, tak proč jste to zvyšovali až teď?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Protože jsme nevěděli a byli jsme pesimističtí, pokud jde o tu rychlost právě toho otevírání těch ekonomik v souvislosti se zvládáním covidu. To si přiznejme. Ano, byli jsme, netrefili jsme se. Ono taky trefovat se v těchto dobách není úplně jednoduché, někdy se to podaří lépe, někdy hůře. Nikdo nevěděl, jak rychle budeme otevírat ekonomiky, jak tu naši, ale samozřejmě zejména ty okolní, protože my jsme na nich velmi závislí. Dnes se zdá, že očkování a další záležitosti pokročily, přiznejme si to, je to také tím, že jsme bohužel také byli hodně promořeni. Takže, ano, byli jsme méně optimističtí, pokud jde o otvírání a méně optimističtí, pokud jde o určité zvládání ekonomiky, protože my jsme hodně průmyslová ekonomika. Průmysl si docela dobře poradil s tou zimní vlnou. Samozřejmě služby a obchod atd. mnohem hůře. Ale vezměte si, že jsme měli mnohem větší lockdowny v zimě než ten rok předtím, ale na ekonomickém růstu se to projevilo mnohem méně negativně, takže to je taky myšleno to, že jsme se naučili žít nějakým způsobem i s těmi omezeními.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Firmy teď sice mají zakázky, ale jak už jsme na to několikrát narazili, tak mají často problém dodávat anebo musí zvyšovat ceny právě kvůli těm zdražujícím vstupům. Tak není tohle ten hlavní efekt, který na podzim může zbrzdit to slibné oživení? A v té souvislosti mě napadá, vy se v září sejdete, budete znovu rozhodovat o sazbách. A občas se mluví o tom, že možná si necháte další zvyšování až na listopad. Tak necháte si možná to září na to rozkoukání, jaký bude podzim?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To se uvidí, to je daleko všechno. Dnes se všechno mění hodně rychle. Jak jsem říkal, vyloučit nemohu žádnou alternativu, ale ten směr je jasný. Zatím v tom hlavním scénáři neočekáváme návrat nějakých zásadních překážek v tom postupném oživování a návratu ekonomiky do normálu. Samozřejmě, jak říkám, nevíme, co se stane kolem nás ve světě a ať už covidově, nebo necovidově. Ale zatím nic takového naštěstí, řekl bych, není na obzoru, takže jsme v tomto relativně optimističtí. Ale ono to není zase žádný zázrak, říkáme, že ekonomika poroste něco přes 3 %, 3,5, řekněme. My se ještě ani letos nedostaneme na tu předcovidovou úroveň, tam se dostaneme až někdy v průběhu příštího roku, čili zase si uvědomujeme, že ty úrovně, po kterých se budeme pohybovat, nejsou nijak jako příliš vzdálené pozitivně tomu, co už jsme tady dosáhli v roce 2019.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Tak ten cíl je tam jasný.

Ladislav MINČIČ, ředitel odboru legislativy, práva a analýz HK ČR
Ale je možné, že letos, a my jsme jako Hospodářská komora, ale i mnohá jiná pracoviště, přesvědčeni, že letošní inflace nebude mít nulu za tu trojkou, za tou trojkou.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Pane Rusnoku, jak velký je to, vy chcete reagovat, vidím.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Shodnu se s panem kolegou, že samozřejmě taky nepovažujeme za optimální nulovou inflaci ani ji necílíme. Cílíme zhruba dvouprocentní inflaci, to je ta nízká přiměřená inflace, která optimálně odpovídá maximálnímu využití toho ekonomického potenciálu. To se shodneme. Na druhou stranu samozřejmě, jestliže tady máme už asi druhý rok citelně vyšší inflaci, než je náš cíl, tak prostě na to musíme reagovat. Ale my ji hlavně vidíme před námi, že ta je prostě velmi perzistentní a bude tady s námi dál, takže my nemůžeme se na to nečinně dívat. Ale samozřejmě nečiníme žádné, jak říkám, dramatické kroky.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
O tom jste mluvil, že drama to není. Ale řekněte mi ještě, prosím, stručně, jaký by podle vás byl problém, pokud by ta inflace se držela dlouhodobě nad tou hranicí vašeho tolerančního pásma, nad třemi procenty? Ve Spojených státech je 5 % třeba.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Oni tvrdí, že to jenom přechodně a dočasně, tak to bych nechal na nich. Navíc oni mají trochu jiný mandát, americká centrální banka má ještě zaměstnanost. Podívejte, dlouhodobě zvýšená inflace, čili nějaká vyšší o dost než je náš cíl, samozřejmě má svoje, řekněme, negativní dopady, protože vytváří určitá očekávání a ta očekávání se pak promítají do mzdového vyjednávání, do cen. A pokud je to nad míru obecně uznávanou za rozumnou, tak to prostě má více negativ než pozitiv. Není vyšší inflace, není prostě nic pozitivního, protože to prostě konzumuje určitým způsobem ty hodnoty, které se vytvářejí příliš rychle, a vytváří to do určité míry méně předvídatelné prostředí pro investice, pro úspory, a tak dál. Stabilita cen je podmínka nutná prosperity.

Vanda KOFROŇOVÁ, moderátorka
Nikoli však dostačující.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Nikoli dostačují.

Video (externí odkaz na web ČT24)

Zdrpj:ČNB

Abychom vám mohli web lépe přizpůsobit, uchováváme soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Potřebuji více informací