17.3.2023

Zasedání Rady guvernérů ECB (European Central Bank) dne 16.března letošního roku 2023 rozhodlo o dalším zvýšení úrokových sazeb v eurozóně a to o původně odhadovaných 50 bazických bodů neboli o půl procenta ročně. Evropští centrální bankéři tak rozhodly navzdory potížím, které v současnosti zažívá bankovní sektor po pádu bank v USA i Evropa, jenž aktuálně mimo jiné představuje potencionální krach švýcarské banky Credit Suisse jako jedné z desítky největších bank na světě. Na základě této současné bankovní krize tak analytici očekávali mírnější tempo růstu sazeb nebo dokonce nulové zvýšení.

Na základě těchto skutečností se jednotná evropská měna euro (EUR) v průběhu pátečního evropského rána dne 17.3.2023, zhruba v čase 6:47 CET pohybovala na devizovém trhu v rámci forexových operací se svoji směnnou hodnotou vůči americkému dolaru (USD) na hodnotě kurzu ve výši 1,065 USD za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,39 % kurzu vůči USD. Tohoto vzájemného směnného kurzu bylo dosaženo za situace, kdy směnná hodnota amerického dolaru dle indexu DXY (US Dollar Currency Index) byla na hodnotě ve výši 104,08 USD bodů s dosavadním denním poklesem o – 0,33 % bodové hodnoty dle tohoto indexu. Jednotná evropská měna euro (EUR) však aktuálně již nedokázala posílit vůči britské libře (GBP), kdy se v uváděném dni a čase pohybovala ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 0,875 GBP za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,034 % kurzu vůči GBP.

Podle sdělení ekonomických zpravodajů toto aktuální zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu avizovala ECB (Evropská centrální banka) jako významnou součást boje proti inflaci už dříve, avšak mezi investory a obchodníky spolu s finančními stratégy investičních bank a společností totiž  panovala nejistota, zda svůj slib dodrží v době právě probíhající bankovní krize, která může dle některých analytiků přerůst až v globální finanční krizi podobné té v roce 2008.  Zpřísnění měnových podmínek v podobě zvýšených úrokových sazeb totiž komplikuje hospodaření bankám. Po pádu americké Silicon Valley Bank, Signature Bank a potížím dalších amerických bank jako například v posledních hodinách First Republic Bank a zejména potížích švýcarské Credit Suisse někteří analytici spekulovali, zda růst sazeb nebude pozvolnější či dokonce nulový. Tuto situaci zřejmě pomohl krok švýcarské centrální banky, která problémové Credit Suisse půjčí až 50 miliard franků, avšak skeptičtí finanční stratégové tvrdí, že toto je jen dočasné řešení a švýcarští centrální bankéři si jen koupili trochu času, ale tento problém zcela vyřešen není.

Nicméně podle sdělení analytiků makléřských společností a samotných bank ve smyslu vyjádření tiskové agentury Reuters vyplynulo, že ECB neposkytla žádný další výhled a není tedy zřejmé, jak se k situaci bude stavět dál. Také oficiální komentář naznačuje, že se centrální banka bude rozhodovat podle momentální situace. „Zvýšená hladina nejistoty posiluje důležitost přístupu k rozhodování o sazbách založeného na datech, uvedla evropská centrální banka ECB. „Potíže švýcarské banky Credit Suisse by podle našeho názoru neměly být tím, co zastaví ECB v dalším zpřísňování měnových podmínek,“souhlasí analytička Komerční banky Jana Steckerová. „Inflace zůstává stále výrazně nad dvouprocentním cílem a existuje tudíž nemalé riziko, že by odklad zpřísnění měnové politiky z důvodů obav o finanční stabilitu mohl vést k dalšímu růstu inflačních očekávání. To by si následně mohlo vynutit ještě razantnější utahování měnových podmínek v pozdější fázi“,dodává tato analytička.

Abychom vám mohli web lépe přizpůsobit, uchováváme soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Potřebuji více informací