Růst úrokových sazeb nedokáže okamžitě zabrzdit růst spotřebitelských cen. Dává nám však naději, že ceny v příštím roce porostou pomaleji než letos,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o zvýší úrokových sazeb. Tím ukončila éru levných peněz a udělala první krok na cestě k normalizaci měnové politiky. Růst úrokových sazeb by měl krotit inflaci. Může rovněž přispět k posilování kurzu koruny. Vyšší úroky však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů a rovněž mohou prodražit financování našeho státu.
Česká republika má expanzivní rozpočtovou politiku, kdy jsou na dluh pumpovány peníze do ekonomiky přes státní rozpočet. To v kombinaci s expanzivní měnovou politikou vedlo k výraznému růstu cen. Změny v rozpočtové politici lze očekávat nejdříve po volbách, proto je správné, že na brzdu šlape alespoň Česká národní banka. V opačném případě by se naše ekonomika vychylovala do nerovnovážného stavu. Vzhledem k rozdílnému nastavení úrokových sazeb v České republice a v eurozóně lze očekávat, že do naší ekonomiky bude proudit spekulativní kapitál. Vyšší úrokové sazby mohou mít negativní dopad na realizaci investic, což může zpomalovat hospodářský růst. Rovněž lze očekávat, že se sníží zájem lidí o hypotéky. To může zmírnit růst cen na realitním trhu.
Štěpán Křeček, Hlavní ekonom BHS