Při investicích do korporátních dluhopisů utrpěli v posledních letech investoři citelné ztráty poté, co emitent dluhopisu nedokázal splatit své závazky. Nezaslouženě menší pozornosti se však dostává další rizikové oblasti, v níž již mnoho lidí přišlo o velké částky, upozorňuje ve svém komentáři viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký.
Jde o obchodování s tzv. rozdílovými smlouvami, anglicky contracts for differences, zkráceně CFD.
Jedná se o jeden z derivátových produktů, což jsou vlastně nástroje, jejichž hodnota je odvozená od hodnoty nějakého aktiva. CFD je tedy spekulace na to, jestli cena nějaké akcie, komodity (pšenice, zlato), indexu nebo měny poroste nebo klesne.
Zákazník si nekupuje aktivum, na jehož cenu spekuluje, ale uzavírá s brokerem dohodu, že si při změně ceny dotyčného aktiva „vyrovnají“ její rozdíl. Nejedná se tedy o investici, ale o spekulaci na budoucí pohyb ceny podkladového aktiva. Navíc se při obchodování s CFD využívá takzvaná finanční páka.
Při použití finanční páky jsou peněžní prostředky investované zákazníkem doplněny podstatně větším objemem peněz vypůjčených od brokera. Díky tomu může zákazník otevřít obchod/pozici o větším objemu, než by si mohl dovolit pouze s vlastními prostředky. Jakýkoliv pohyb (kladný, ale i záporný) ceny nástroje, na nějž spekuluje, se díky tomu projeví násobně více, než kdyby zákazník použil pouze vlastní prostředky. Finanční páka tedy může zvýšit nejen případné zisky, ale i ztráty. Zákazník tak může velmi rychle přijít o veškeré prostředky, které má na účtu u brokera. Kdo obchodováním s CFD vydělá?
Klíčové sdělení spočívá v informaci, že pokud byste obchodováním s CFD vydělali, patřili byste ke značné menšině zákazníků. Brokeři, kteří nabízejí CFD, mají povinnost zveřejnit, jak velká část jejich neprofesionálních zákazníků utrpěla při obchodování s tímto nástrojem ztrátu.
Když si prohlédnete webové stránky jednotlivých brokerů, najdete údaje jako 67 procent, 74,5 procenta nebo dokonce 82,7 procenta. To potvrzuje, že valná většina zákazníků utrpí při obchodování s CFD ztrátu. Bohužel ani tento výrazný varovný signál některé neprofesionální klienty od obchodování s těmito nástroji neodradí.
Důvodů k tak vysokým ztrátám je více. Stručně řečeno, jde o spekulativní, vysoce rizikový produkt, který je pro většinu neprofesionálních zákazníků nevhodný. Na ošemetné vlastnosti a vysoká rizika investice do CFD Česká národní banka opakovaně upozorňuje veřejnost na svých webových stránkách. Kde a s kým můžu CFD uzavřít?
Důležité je porozumět i tomu, kdo a za jakých podmínek u nás může toto obchodování nabízet a co to pro klienta znamená. Na internetu lze nalézt spoustu obchodních platforem, které umožňují uzavírat kontrakty CFD. Obvykle se označují jako brokeři.
Tyto internetové platformy jsou v naprosté většině provozovány zahraničními společnostmi. Jsou mezi nimi společnosti, které mají licenci pro poskytování investičních služeb získanou v některém z členských států Evropské unie, ale dokonce i společnosti, které oprávnění poskytovat investiční služby v EU vůbec nemají. Obchodování s CFD nenabízí zákazníkům v současné době žádný obchodník s cennými papíry, který by k tomu měl licenci přímo od České národní banky.
Někteří ze zahraničních brokerů s povolením z jiné členské země EU si zřídili v České republice pobočku nebo k propagaci a poskytování investičních služeb využívají tzv. vázaného zástupce, což je společnost, která se smluvně zaváže ke spolupráci jen s jedním brokerem.
Poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky nebo vázaného zástupce je třeba oznámit ČNB (tzv. notifikace). Ta však v žádném případě není totéž co licence. V případě společnosti, kterým vydala licenci pro působení na trhu ČNB, je to právě ona, kdo dohlíží na dodržování veškerých právních povinností. V případě využití notifikované pobočky nebo vázaného zástupce ale ČNB vykonává dohled jen v omezeném rozsahu. Dohlíží nad dodržováním pouze některých povinností (např. pravidel jednání se zákazníky, vedení záznamů nebo plnění informačních povinností), a to jen u těch služeb, které jsou poskytovány prostřednictvím pobočky.
V případech, kdy jsou služby poskytovány zahraniční centrálou nebo kdy se jedná o jiné povinnosti (třeba ochrana majetku zákazníků), odpovídá za dohled instituce dohledu ze země, odkud společnost pochází. V praxi se nejčastěji jedná o orgán dohledu na Kypru.
Vzhledem k aktivnímu marketingu, který společnosti nabízející CFD používají, se můžete setkat s reklamou v tisku nebo na internetu. S nabídkou služeb nějakého brokera můžete být osloveni i telefonicky. Pokud tedy budete zvažovat obchodování prostřednictvím některé z internetových obchodních platforem, měl byste si předem vyjasnit, s kým budete smlouvu uzavírat a jaké budete mít možnosti, pokud by v budoucnu nastaly spory.
Skutečnost, že s vámi zástupci společnosti komunikují česky, ještě neznamená, že se jedná o společnost, která má licenci ČNB a na kterou ČNB dohlíží. Informace, jestli broker, o němž uvažujete, má oprávnění pro poskytování investičních služeb, případně jaké, je možné zjistit na webových stránkách ČNB v tzv. Seznamu regulovaných a registrovaných subjektů. Co dělá ČNB pro ochranu zákazníků?
ČNB zákazníky na rizika obchodování s CFD dlouhodobě a opakovaně upozorňuje. Od roku 2019 navíc platí zákaz ČNB, aby obchodníci s cennými papíry, včetně těch zahraničních, uváděli na trh, distribuovali a prodávali CFD neprofesionálním zákazníkům, pokud nejsou ze strany poskytovatele CFD splněny všechny podmínky stanovené na ochranu těchto neprofesionálních zákazníků. Těmito podmínkami jsou například omezení páky, opatření na omezení ztráty (pozice bude uzavřena, pokud celková hodnota prostředků na účtu klesne na polovinu počáteční marže, tj. vkladu potřebného pro otevření pozice, zůstatek zákaznického účtu se nesmí dostat do záporu), zákaz bonusů a jiných výhod jako odměny za obchodování s CFD a specifické varování před riziky včetně informace, kolik zákazníků utrpělo ztráty.
Nejvíce pro svou ochranu však mohou vždy udělat sami zákazníci. Důležité je porozumět charakteru nástroje, se kterým obchoduji, a adekvátně posoudit nejen jeho potenciální výnos, ale i míru jeho rizika. Ochrana zákazníka je ale velmi obtížná, ne-li nemožná, pokud – „ošálen“ vidinou vysokých a snadných zisků – přehlíží nebo nebere vážně veškerá varování, která dostává, nadhodnocuje své znalosti, zkušenosti a ochotu riskovat ztrátu peněz a třeba i žádá o status profesionálního zákazníka, přestože nesplňuje jeho definici. Lakonicky řečeno – ani sebemocnější instituce nemůže investory ochránit před jejich vlastními rozhodnutími.
Zdroj: ČNB