Postojem k penězům se v investičním světě rozumí to, jaké riziko je investor schopen snášet a jakou má tedy k němu averzi. Zatímco někteří investoři volí taktiku, kdy dokážou rychle peníze vydělat a být ziskoví během krátké doby, druhým extrémním případem jsou investoři, kteří naopak peníze tolik zhodnotit vlastně vůbec nechtějí a jejich primárním zájmem je ochránit peníze před inflací nebo je dokázat bezpečně uložit.
Na tomto základě je možné se pak setkat s několika typy investorů:
Značně konzervativní investor
jeho hlavním zájmem je nepřijít o naspořené peníze a uložit je tak, aby nebyl výnos nijak velký, ale současně, aby nebyly peníze znehodnocené působením inflace. Tento investor si vybírá do svého portfolia spořící účty, termínované vklady, volí různá spoření, například stavební spoření nebo známé penzijní připojištění. Jedná se o produkty, které jsou v některých případech podporované státem, a kromě penzijních fondů, jsou všechny pojištěny.
Konzervativní investor
tento typ investora využívá stále stejnou nebo alespoň odbodnou skladbu využívaných finančních investičních nástrojů, přičemž nemá zapotřebí ani nepovažuje za nutné sledovat aktuální dění a přizpůsobovat se trhu. Tento typ investora se pokouší také chránit své peníze před působením inflace.
Agresivní investor
opakem konzervativního investora je investor agresivní. Investování se nebojí a koná značně rizikové investice. Při svém konání se nevyhýbá ani investicím do akcií. Tento typ investorů obvykle nepropadá panice ani při pohledu na menší ztráty a věří, že i tak mohou může mít z investování zisky. Stejně tak investují do podílových listů a dalších riskantních produktů.
Vyvážený investor
tento typ investora se nachází někde mezi investorem konzervativním a agresivním, protože usiluje o to, aby měl z investice „pěkný“ výnos, ovšem v žádném případě nehodlá tolik riskovat. Tento typ investora si též uvědomuje působení inflace, přesto chce mít ze svých investic i něco navíc, než je pouhé překonání inflace.