Německá utilita RWE chce z obnovitelných zdrojů elektrické energie vyrábět vodík, a to ve velkém. Umožnit jí to má spolupráce s největším německým ocelářem Thyssenkrupp. Ten by tak mohl postupně nahradit fosilní paliva používaná při konvenční výrobě oceli, sdělily firmy agentuře Reuters. Výroba oceli je energeticky velmi náročná a ocelářský průmysl je jedním z nejvíce znečišťujících průmyslových odvětví. Zároveň se považuje za ideální případ využití vodíku, který vzniká rozpadem molekul vody působením elektrického proudu na kyslík a právě na vodík.
RWE chce v Dolním Sasku postavit vodíkovou továrnu o výkonu 100 megawattů, která by do roku 2025 mohla dodávat vodík do ocelářského provozu Thyssenkrupp v Duisburku. Zelený vodík, vyrobený z obnovitelných zdrojů, tam má najít využití v komerční výrobě oceli.
Celkově by zamýšlená továrna mohla dodávat 1,7 tuny vodíkového plynu za hodinu, tedy 70 % toho, co bude potřebovat plánovaná vysoká pec, která by fungovala právě na tuto pohonnou látku, a nikoli na uhlí. Takto by se ročně vyrobilo 50.000 tun klimaticky neutrální oceli, což odpovídá množství, které je potřeba na výrobu stejného počtu aut, tvrdí firmy.
Pro Thyssenkrupp by to byl pořád zlomek celkové roční produkce oceli, která činí 11 milionů tun. Partnerství je však v souladu s německou národní vodíkovou strategií, která má největší evropské ekonomice pomoci po odstavení uhelných a jaderných elektráren. Novou technologii kromě toho prozkoumává i konkurence, včetně kolosu ArcelorMittal.
S vodíkovou kampaní se už počítá i v novém balíku opatření na podporu německé ekonomiky zasažené pandemií. Jeho celková velikost je 130 miliard eur. Zahrnuje to i 9 miliard na vybudování zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku, z toho 2 miliardy určené pro mezinárodní partnerství. Německé vládní strany schválily tento balík minulý týden.
Cílem nové vodíkové strategie je pomoci snížit náklady a odstranit legislativní překážky. Zelené vodíkové produkty obsahují kromě vodíku, získaného elektrolýzou za pomoci obnovitelných zdrojů, také syntetický metan a doplňkově i biometan. Zmíněné produkty zatím nejsou konkurenceschopné kvůli vysokým nákladům, velkým ztrátám energie při jejich výrobě a legislativním překážkám.
Vláda v Berlíně navrhuje do roku 2030 vybudovat zařízení na výrobu "zeleného" uhlíku elektrolýzou o výkonu 5000 megawattů a do roku 2040 jejich výkon zdvojnásobit. Rozšířením tohoto alternativního paliva chce Německo využít svou větrnou a solární energetiku k nahrazení energetiky fosilní a jaderné. Vodík má v plánu uplatnit při vytápění a v dopravním sektoru, zejména při pozemní přepravě velkých nákladů a v letectví.
Německo bude v oboru vodíkových technologií lídrem, jako to bylo před 20 lety v sektoru obnovitelných zdrojů, prohlásil ve středu ministr hospodářství Peter Altmaier.
RWE a Thyssenkrupp říkají, že jejich spolupráce se odvíjí od pokroku v budování vodíkové sítě, ve kterém se angažuje konsorcium BP, Evonik a RWE spolu s provozovateli přepravních soustav Open Grid Europe a německou Nowega. Podle Rogera Miesena, ředitele divize výroby v RWE, je také nutné, aby spolková vláda uvedla vodíkovou strategii rychle do praxe. “Investiční rozhodnutí vyžadují jistotu v plánovaní,” uvedl podle Reuters.
Thyssenkrupp a RWE chtějí být do roku 2050, respektive 2040 plně klimaticky neutrální.
Zdroje: Reuters, ČTK