Podle posledních zveřejněných dat ohledně míry inflace v Evropské unii (EU) za září letošního roku 2023 se ukázalo, že inflace v EU poklesla a to lehce pod 5 procent na hodnotu ve výši 4,9 % meziročně. Nejvyšší inflaci ze zemí EU má Maďarsko a to s objemem ve výši 12,2 % p.a. a Česká republika je čtvrtá nejhorší země EU s inflačním objemem ve výši 8,3 procenta. Naopak nejnižší inflace se v současnosti běhěm září roku 2023 projevila v Nizozemsku, kde dokonce dosáhla lehce zápornou hodnotu ve výší – 0,3 % a dále pak pod jedno procento inflačního nárůstu mělo Dánsko s 0,6 % p.a. a také Belgie, kde míra meziroční inflace dosáhla pouhých 0,7 % ročně.
V současné době se pak tyto skutečnosti projevily v rámci devizových trhů ve vztahu k směnné hodnotě jednotné evropské měny euro (EUR) vůči hlavním světovým měnám a zejména pak vůči americkému dolaru (USD). Aktuálně v průběhu evropského začátku odpoledne dne 19.října letošního roku 2023, zhruba v čase 13:29 CET se tak globální měnový pár EUR/USD obchodoval v rámci forexových obchodů devizového trhu ve vájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 1,055 USD za EUR s dosavadním denním posílením EUR o + 0,17 % kurzu vůči USD. Tohoto vzájemného směnného kurzu bylo dosaženo za situace, kdy směnná hodnota amerického dolaru mírně klesla a ukazatel hodnoty USD v podobě dolarového indexu DXY (US Currency Index) vykazoval bodový stav ve výši 106,46 USD bodů s dosavadním denním poklesem o – 0,1 % bodové hodnoty.
Podle ekonomických zpravodajů v napojení na analytiky finančních trhů tak před rokem, tedy v září loňského roku 2022, byla v celé Evropské unii míra inflace ve výši 10,9 procenta. V Maďarsku dokonce míra inflace tehdy činila 20,7 procenta a v České republice 17,8 procenta. V eurozóně byla před rokem inflace ve výši inflačního objemu na hodnotě 9,9 procenta. Ovšem podle těchto odborníků současná míra inflace i nadále zůstává nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB – European Central Bank)). Tato centrální banka eurozóny a Evropské unie tak očekává, že na tuto hodnotu se inflace v EU dostane až ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky ECB za příliš pozdě. Právě z těchto důvodů, kdy ECB činí kroky k potlačení míry inflace v eurozóně je stále více než aktuální úvaha o dalším možném zvyšování úrokových sazeb.
Současné úrokové sazby stanovované Radou guvernérů Evropské centrální banky (ECB) jsou na velmi historicky vysokých hodnotách a aktuálně tak základní úroková sazba ECB je na hodnotě ve výši 4,50 procenta ročně a depozitní sazba, kterýá ještě před nedávnem měla zápornou hodnotu ve výši – 0,50 % p.a. je dnes na aktuální výši 4,00 % p.a. s tím, že úvěrová mezibankovní sazba činí 4,75 % ročně. V rámci snahy o potlačení vysoké míry inflace již několikrát ECB přehodnotila strategii měnové politiky a to včetně svého přístupu k nákupu aktiv (APP). V průběhu let přijala Rada guvernérů několik rozhodnutí o změně tempa nákupů a reinvestic. Poslední rekalibrace proběhla 15. června 2023, kdy Rada guvernérů oznámila, že od července 2023 ukončí reinvestice v rámci APP. V budoucnu se očekává, že portfolio APP bude klesat, jakmile aktiva dosáhnou splatnosti, pokud Rada guvernérů nerozhodne podle potřeb, používat tento nástroj k řízení měnové politiky ECB.