20.6.2019

Krátkodobé školení je k ničemu, ukazují to závěry výzkumu portugalských a amerických akademiků, Ti dali dohromady dvě stovky studií, které testovaly vztah mezi finanční gramotností a finančním vzděláváním. A výsledek? Různé typy finančního vzdělávání zlepšily gramotnost jen málo. A to jak u nízkopříjmových skupin, tak u těch vzdělaných.

"Analýza ukazuje, že když provedeme nějaké finanční školení, tak studenti po kurzu postupně zapomínají informace. Po hodinovém školení se finanční gramotnost vrátí na původní úroveň před kurzem už po pěti týdnech. Čím delší kurz, tím o něco lepší výsledek, ale zapomínání probíhá i zde. Můžeme říci, že po 20 měsících je efekt minimální," říká David Navrátil, analytik České spořitelny, který na studii upozornil.

Co s tím? Pokud má být finanční vzdělávání účinné, tak musí být opakované a musí být žité. To znamená, že studenti mají možnost v praxi používat nabyté znalosti. "Nejefektivnější způsob je takzvaně 'just in time', tedy finančně vzdělávat v situaci, kdy to daný člověk potřebuje, v situaci, kdy se chystá finanční gramotnost použít. Velký prostor pro zlepšení finanční gramotnosti je tak v dobrých radách, které na základě znalostí, dat a prediktivních modelů mohou poskytovat mobilní aplikace," vidí řešení Navrátil.

S tím souhlasí i David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. "Vzdělávání má cenu v každém věku a v každé situaci. Musí se však jednat o vzdělání související s otázkami a úkoly, které se často opakovaně vyskytují a mají nejlépe každodenní praktický smysl. Nejlepší motivací pro práci na sobě jsou konkrétní a živé problémy, s kterými se denně potýkáme a jimž v dané situaci čelíme," říká Šmejkal, podle něhož je přirozené, že když neřešíme to, co jsme na kurzu slyšeli, přirozeně většinu zapomeneme.

Navíc finanční gramotnost je primárně o myšlení, až poté o znalostech. "Rodinná pouta a prvotní životní styl a vnímání okolí jsou zcela jistě formující veličinou každého jedince nejen ve světě spotřeby finančních služeb. Zázemí rodiny může dávat špatné příklady i špatná rozhodnutí," dodává Šmejkal.

Podle Radka Hábla, autora Mapy exekucí, nemá smysl učit dospělé obecnou finanční gramotnost. Je to podle něj vyhazování peněz bez reálného a prokazatelného efektu.

"Hodně firem zneužívá kurzů finanční gramotnosti k propagaci vlastních služeb, často jde o poradenské a finanční skupiny," říká Hábl a dodává: "Dospělí by měli vědět, kam se mohou obracet pro radu. Musíme posilovat jejich odolnost vůči vnějším pobídkám. Odhalovat jim různé triky finančních i nefinančních společností, poukázat na stinné stránky úvěrů, zaměřit se na specifické oblasti. To je podpůrná cesta, jak se vymanit z předluženosti Čechů."

Hábl je také přesvědčen, že špatný příklad dává stát. "Neustále se mluví o tom, že nízká finanční gramotnost je příčinou současného problému, ale my tady máme rok co rok schodkový státní rozpočet. A od koho jiného než od státu by si dlužníci měli brát příklad. Ani v době ekonomického růstu neplánujeme přebytkový rozpočet a to je špatně," zamýšlí se Hábl, který vidí v dluhové problematice vedle individuálních pochybení i historicky obrovské selhání státu ve své regulační funkci, které vedlo k rozvoji obchodu s dluhy.

Celý článek o finanční gramotnosti na Aktualne.cz ZDE

Abychom vám mohli web lépe přizpůsobit, uchováváme soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Potřebuji více informací