18.3.2021

Na stovky miliard dolarů mohou vlády po celém světě přijít změny klimatu, pokud se jim nepodaří snížit znečištění. Při současném tempu emisí škodlivin se 63 z nich dočká do roku 2030 snížení ratingové známky o jeden stupeň, tvrdí ekonomové z univerzity v Cambridge. Spojené státy by si pohoršily o dva stupně a Německo, Indie a Nizozemsko o tři. Nepomůže ani dodržení dohody o klimatu z Paříže. To by znamenalo v průměru snížení o 0,65, tvrdí tým, jehož součástí byl Moritz Kraemer, někdejší šéf státních ratingů v agentuře S&P Global Ratings.

Dodatečné splátky úroků ze státního dluhu, vynucené snížením ratingů v důsledku změn klimatu, by jako takové v příštích osmi dekádách mohly vlády přijít na 137 až 205 miliard USD navíc v ročních splátkách. Pro firmy vyčíslili experti dodatečné náklady na až 62,6 miliardy USD v nejhorším případě.

Vlády se teď snaží vyrovnat s pandemií a chrlí dluh v historickém množství. Regulátoři varují, že převážně neregulované informace o klimatu otevírají dveře k takzvanému greenwashingu, tedy „zelenému dezinformování“, a bublinám na trhu s cennými papíry, které se týkají neduhů v ochraně prostředí, společnosti a řízení.

„S tím, jak klimatická změna dotírá na národní ekonomiky, bude obsluha dluhu stále náročnější a dražší,“ uvedl v prohlášení environmentální ekonom Matthew Agarwala. „Trhy potřebují spolehlivé a srozumitelně podané informace o tom, jak se změna klimatu propisuje ve hmatatelné riziko,“ uvedl také.

Vládám po celém světě hrozí bez tvrdých opatření proti změně klimatu snížení ratingů:

ratingy dluh klima riziko vlády

Výzkumníci za pomoci umělé inteligence vypočetli účinek klimatické změny na ratingy od agentury S&P pro 108 zemí během několika časových období. Pokud se emise podstatně nesníží, dojde do roku 2100 u 80 zemí ke snížení ratingů o v průměru 2,48 stupně. Třeba v případně Číny to ale může být zhoršení o 8 stupňů a u Kanady o více než 5.

Vlastní analýzu provedl také poskytovatel indexů FTSE Russell. Podle ní musejí kupci dluhu začít ve svých investičních doporučeních zohledňovat globální oteplování. Zemím s největším rizikem vůči změně klimatu by totiž do roku 2050 mohla klesnout jejich hospodářská produkce o více než pětinu. Spojené státy by v nejhorším možném případě mohly do toho roku přijít o pětinu HDP na obyvatele. Státy, které leží blíže rovníku, nebo emisně náročné ekonomiky by mohly reagovat ještě citlivěji. Vůbec největší ránu (31 %) prý může dostat Malajsie.

Výzkumníci také apelují na ratingové firmy, aby do svých vyhodnocení klimatické změny zapracovali.

„Investoři drží státní dluhopisy s čím dál delšími splatnostmi,“ tvrdí Kraemer. „Krátkodobý horizont ratingových agentur je stále více ponechává bez spolehlivého měřítka úvěrové expozice, které je možné protáhnout až na 100 let.“

Environmentální úvahy jsou stále relevantnější při hodnocení úvěrové kvality v Moody´s Investors Service. Podle její zprávy, zveřejněné loni v prosinci, mělo 18 sektorů za sebou dluh úhrnem za 7,2 bilionu USD s „vysokou inherentní expozicí na fyzická rizika vyplývající ze změny klimatu“, jako jsou ničivé lesní požáry, bouře a další pohromy. Pro lepší představu, jenom USA a Čína mají hrubý domácí produkt větší, než je tato částka. Třetí největší světová ekonomika, kterou je Japonsko, má HDP zhruba 5 bilionů dolarů.

Rozvíjející se státy s horším úvěrovým ratingem by pravděpodobně mohly trpět více účinky změn klimatu ve hmotném světě. Státy s nejvyšším ratingem budou naopak asi čelit razantnějšímu zhoršování ratingů, tvrdí také tým z Cambridge. To ale podle nich odpovídá samotné povaze ratingů státního dluhu: Ti, kdo jsou nahoře, mají kam padat.

Zdroj: Bloomberg

Abychom vám mohli web lépe přizpůsobit, uchováváme soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Potřebuji více informací