Centrální banka, která určuje měnovou politiku pro 19 evropských zemí označovaných jako eurozóna a regulátor finančního trhu zemí Evropské unie Evropská centrální banka (ECB-European Central Bank) na svém čtvrtečním zasedání Rady Guvernérů dne 8.září letošního roku opětovně zvýšila úrokové sazby a to rekordně o 0,75 % ročně. Nedávné zvýšení sazeb v červenci letošního roku 2022 z nuly o půl procentního bodu bylo analytiky považováno za nestandardně příkré, avšak toto poslední zvýšení je označováno jako rekordní zpřísnění monetární politiky, kdy po kvantitativním uvolňování nastává období kvantitativního utahování.
V reakci na toto rozhodní jednotná evropská měna euro (EUR) na mezinárodním devizovém trhu v rámci forexových operací zaznamenala posilující směnnou hodnotu vůči ostatním světovým měnám a zejména pak vůči americkému dolaru (USD). Aktuálně v průběhu evropského pátečního rána dne 9.září letošního roku 2022, zhruba v čase 7:42 CET se tento globální měnový pár EUR/USD obchodoval na hodnotě kurzu ve výši 1,006 USD za EUR s dosavadním denním růstem směnné hodnoty EUR o + 0,67 % kurzu vůči USD. Dále pak jednotná evropská měna euro (EUR) posílila svoji směnnou pozici vůči švýcarskému franku (CHF) a to o + 0,07 % dosavadního denního kurzu při stavu vzájemného směnného kurzu ve výši 0,971 CHF za EUR. Těchto kurzů bylo dosaženo za situace, kdy globálně americký dolar (USD) zaznamenal pokles své směnné hodnoty vůči hlavním světovým měnám a dolarový index DXY (US Dollar Currency Index) vykázal bodový stav ve výši 108,90 USD bodů s dosavadním denním poklesem o – 0,74 % bodové hodnoty.
Evropská centrální banka (ECB) tak ve čtvrtek dne 8.9.2022 v začátku evropského odpoledne oznámila toto zvýšení základní úrokové sazby o 75 bazických bodů a spolu s tím i zvýšila svou základní depozitní sazbu na 0,75 %. „Tento významný krok předurčuje přechod od převládající vysoce akomodativní úrovně měnově politických sazeb k úrovním, které zajistí včasný návrat inflace k 2% střednědobému cíli ECB,“ uvádí se v prohlášení ECB po tomto zasedání. Centrální banka dodala, že „očekává další zvýšení úrokových sazeb, protože inflace zůstává příliš vysoká a pravděpodobně zůstane nad cílem po delší dobu“. Zároveň jednání ECB revidovalo svá inflační očekávání a aktuálně tak ECB předpovídá růst inflace na hodnoty v průměru 8,1 % kumulativně za celý letošní rok 2022, následně pak 5,5 % v roce 2023 a 2,3 % v roce 2024. V současnosti inflaci vytváří zejména překotné ceny energií a růst cen je také patrný v oblastech prodeje potravin, oděvů, automobilů, domácích spotřebičů a služeb. Nyní spotřebitelské ceny v eurozóně vzrostly v srpnu o 9,1 %, což je devátý rekord v řadě.
Na tiskové konferenci po zasedání Rady Guvernérů Evropské centrální banky (ECB) pak její prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že Rada guvernérů centrální banky přijala jednomyslné rozhodnutí zvýšit své tři klíčové úrokové sazby. Aktuálně tak ECB uvádí, že výše zápůjční sazby je 1,50 %, hlavní refinanční sazba je 1,25 % a ona základní depozitní sazba je 0,75 % ročně. Dále pak paní Lagardeová uvedla, že banka je i nadále závislá na datech a že od svého posledního zasedání v červenci posoudila údaje o inflaci a projekce růstu. “Zatímco jsme dospěli k závěru, že energie je hlavním zdrojem inflace spolu s nárůstem potravin, máme také inflaci, která se šíří napříč řadou produktů a služeb, kde hraje roli poptávka,” řekla. “Takže tváří v tvář inflaci, která je extrémně vysoká, která je tak velká a trvalá napříč sektory takové povahy, bylo nutné podniknout rozhodné kroky.” V reakci na obvinění, že Evropská centrální banka zaostává za ostatními hlavními centrálními bankami ve zvyšování sazeb, Lagardeová uvedla, že začala normalizovat měnovou politiku od prosince, kdy ukončila program nákupu aktiv.