Zveřejněné makroekonomické údaje dne 23.srpna letošního roku 2023, pokud se vyloučí pandemické měsíce, tak poslední čísla ukazují na nejnižší hodnotu od dubna roku 2013, tedy tyto údaje dosáhly nejnižší stav za posledních 10 let. Finanční analytici oslovení společností Refinitiv naznačují, že Evropská centrální banka (ECB-European Central Bank) s největší pravděpodobností ponechá sazby beze změny s depozitní sazbou aktuálně na úrovni 3,75 % p.a. a základní sazbou ve výši 4,25 % ročně. V reakci na zveřejněná data pak směnná hodnota jednotné evropské měny euro (EUR) klesla.
Aktuálně v průběhu evropského středečního odpoledne dne 23.srpna letošního roku 2023, zhruba v čase 14:05 CET se tak zvaný globální měnový pár jednotné evropské měny euro (EUR) a amerického dolaru (USD), coby hlavní světové komoditní měny, obchodoval na devizovém trhu v rámci forexových operací na hodnotě vzájemného směnného kurzu ve výši 1,081 USD za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,341 % kurzu vůči USD. Přitom během evropského rána stejného uváděného dne před zveřejněním těchto ekonomických dat hospodaření eurozóny, a to zhruba v čase 5:47 CET byl směnný kurz tohoto měnového páru EUR/USD ve výši 1,086 USD za EUR, kdy denní pohyby změny kurzu vykazovaly denní růst EUR o + 0,11 % kurzu vůči USD. Současný stav ekonomiky eurozóny, tj. společenství zemí, které přijaly jednotnou měnu EUR sice vykázal tempo růstu HDP (hrubý domací produkt) v druhém čtvrtletí letošního roku 2023 ve výši 0,3 % HPD v porovnání s předchozím, kdy růst HDP v eurozóně byl pouze 0,1 procenta, avšak tempo růstu je stále nepostačující proti ekonomickým tlakům, kterým Evropa v současnosti čelí.
Evropská obchodní aktivita se během srpna letošního roku 2023 opět snížila na nejnižší úroveň od listopadu 2020. Bleskový kompozitní index nákupních manažerů eurozóny, zveřejněný ve středu dne 23.8.2023, klesl za srpen loňského roku 2022 a to na 47,0 ze 48,6 bodů v červenci. To podle Dow Jones nesplnilo očekávání ekonomů ohledně hodnoty 48,8. Hodnota tohoto indexu nad 50 znamená expanzi aktivity, zatímco hodnota pod 50 znamená kontrakci. Pokud se vyloučí pandemické měsíce, poslední čísla ukazují na nejnižší hodnotu od dubna 2013. Pan Cyrus de la Rubia, hlavní ekonom Hamburské komerční banky, uvedl, že sektor služeb v eurozóně „bohužel vykazuje známky poklesu, aby odpovídal špatnému výkonu výroby“. Pokud jde o rozdělení mezi služby a výrobu, první klesl na 30měsíční minimum na 48,3 a výrobní PMI mírně vzrostl z 42,7 v červenci na 43,7 bodů. “Vezmeme-li v úvahu čísla PMI v současném HDP, vede nás to k závěru, že eurozóna se ve třetím čtvrtletí zmenší o 0,2 %,” dodal hlavní ekonom pan Rubia.
Tyto ekonomická data tak vyvolaly širokou diskusi o tom, co by Evropská centrální banka mohla udělat, až se příští měsíc v září letošního roku 2023 sejde na svém pravidelném zasedání Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Prezidentka ECB Christine Lagardeová na svém červencovém zasedání uvedla, že centrální banka eurozóny Europen Central Bank (ECB) může buď zvýšit, nebo pozastavit zvyšování úrokových sazeb. Rozhodnutí bude nakonec záviset na nových datech, avšak dle současných komentářů ekonomických zpravodajů tyto data jsou od špatných k ještě horším. “Nadále očekáváme, že inflace v oblasti služeb se v nadcházejících měsících dostatečně zmírní, abychom přesvědčili ECB, aby v září nezvyšovala,” uvedla Melanie Debono, hlavní evropský ekonom z Pantheon Macroeconomics, ale vetšina ostatních analytiků a finančních stratégů o tomto přesvědčená není a spíše připouští možnost, že by centrální bankéři eurozóny. ba naopak ještě přiměřeně úrokové sazby zvýšili.