6.6.2022

Podle aktuálního sdělení dosluhujícího guvernéra České národní banky pana Jiřího Rusnoka je vysoce pravděpodobné, že centrální banka České republiky (ČNB) na svém červnovém měno politickém zasedání Bankovní rady ČNB opět zvýší úrokové sazby. Základní úroková sazba označovaná jako 2T Repo sazba je nyní již ve výši 5,75 % ročně a odhady hovoří o dalších minimálně 0,75 procentech, což by představovalo návrat do doby úrokových sazeb konce 90-tých let minulého století.

Úrokové sazby v ČR mají svojí bohatou historii a to od vzniku novodobého samostatného státu jako Česko nebo-li Česká republika po roce 1993. V devadesátých letech minulého století byla po většinou základní úroková sazba po poměrně dost dlouho dobu dokonce na hodnotách dvouciferných čísel, kdy například v roce 1997 došlo na jeden týden k extrémně vysoké sazbě a to od 4.6.do 11.6.1997 byla repo sazba ve výši 39 procent. Následně pak došlo ke snížení této sazby na 29 %, 20 % a v závěru tohoto roku 1997 byla repo sazba na hodnotě ve výši 14,75 % p.a. a to k datu 17.12.1997. Základní úroková sazba označovaná jako dvoutýdenní repo sazba od konce roku 1998 a to od 23.12.1998 do současnosti se pohybovala již pouze v jednociferných hodnotách. Nicméně téměř pět let a to v časovém úseku od 2.11.2012 do 4.8.2017 byla tato úroková sazba (2T Repo sazba) na hodnotě takzvané technické nuly a to ve výši základní úrokové sazby na hodnotě 0,05 % ročně.

V dalším období se postupně tato sazba na základě rozhodnutí Bankovní rady ČNB zvyšovala, ale přesto se pohybovala až do poloviny roku 2018 na hodnotách pod jedním procentem. Až za volatilní období změn hodnot úrokových sazeb ČNB analytici považují rok 2020, kdy například v únoru 2020 vystoupala sazba na hodnotu ve výši 2,25 % a a o tři měsíce pozdeji v květnu již byla pouhých 0,25 procenta. Současný růst úrokových sazeb, který lze s nadsázkou označit jako rates rally de facto nastartoval v říjnu roku 2021, kdy 1.10,2021 došlo z 0,75 % k zvýšení na 1,50 % a ihned v dalším měsíci k 5.11.2021 byla sazba již 2,75 % a následoval další růst na hodnoty 3,75 % a 4,50 % p.a. až k dnešním hodnotám ve výši 5,75 procenta ročně. Stávající složení Bankovní rady ČNB tímto zvyšováním úrokových sazeb je ve většině svých členů přesvědčena o tom, že právě vysoké úrokové sazby jsou účinnou zbraní proti inflaci.

Současnému guvernérovi ČNB panu Rusnokovi v čele centrální banky na konci měsíce skončí druhý mandát a tudíž znovu už nemůže být jmenován. Od července letošního roku 2022 ho nahradí dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl, který není příznivcem zvyšování sazeb. Michl už po svém jmenování avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. To považuje pan Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Guvernér ČNB pan Rusnok také řekl, že se neztotožňuje s názorem Michla, že zvyšování sazeb už ničemu nepomáhá, protože inflace je z velké části dovezená. "Nikdo zatím nic lepšího, než nyní konáme, nevymyslel," řekl. "Nicméně bez zvyšování sazeb prostě není možné přivést inflaci do patřičných mezí, to je iluze," poznamenal pan Rusnok.

Abychom vám mohli web lépe přizpůsobit, uchováváme soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Potřebuji více informací